Po stopách YETTIHO 7.3.

Zima ještě drží svoje pozice „zuby-nehty”, takže i letos se nám sněžní muži stopují velmi dobře. Oba si na lidi zvykají čím dál víc, takže se nelze divit, že nás už vyhlíželi na pokraji lesa, kde náš početný šik pátračů zajišťuje první stopy. Tradiční oficiální setkání se ale odhrává až ve jejich příbytku u partyzánské chaty Hanačka. Vítají nás opět dva, takže avizované narození malého Jeťátka se nuskutečnilo. Záhy zjišťujeme proč. Z Jetulindy se nakonec vyklubal „hermafrodit” (česky řečeno polovičák), takže mimčo nakonec nedonosila… Další vývoj správným směrem v této věci není vyloučen, takže uvidíme… Vzhledem k mocnému vousatému porostu obou Jetty starší stopaři briskně pro ně vymýšlí nové NAME: Kája (Marxů) a Béďa (Engelsů). Oba souhlasí, v zásadě je jim to jedno a hlavně po nás poptávají kořalku. V její konzumaci nijak nezaostávají, prý je u nás letos větší zima než u nich v Himalájích… Je s nimi zase fůra srandy a početná skupina stopařů zažívá v jejich přítomnosti příjemné odpoledne. Piknik v podobě párečku na ohni také nemá chybu, ani se nám moc nechce domů. Karlovi a Bedřichovi se také s námi nechce loučit a - div se světe - doprovází nás do obce, setkávají se s občany, poseděli s námi dokonce i v místní restauraci! Takže konečně KONTAKT se vším všudy. Prý se zítra půjdou nahlásit na ObÚ k trvalému pobytu… Fotky: Petr Koudelka.