Otylka 27.9.

Na výlet k Otylce dává Koudelkovi kdysi typ jeho bývalý spolupracovník, Alda Rozkošný ze Sudic. Málo kdo ví, že Alešovy ratolesti jsou našimi členy, pohříchu zatím značně „spícími"… Akce je na webu včas inzerovaná, ale na setkání s Rozkošnými u kaple se těšíme marně. Nad Šebetovem nás po famózní stíhačce dojíždí David, čímž se počet výletníků okrouhlí na sedm statečných. A protože se k naší výpravě nepřipojil ani nikdo na Kořenci ani pod Okrouhlou, zůstává tento počet po dobu akce neměnný. Tam jedeme po cyklostezce do Doubrav, ze které uhýbáme vpravo – směr Sudice. Posvátné místo je skryto v terénním sedle mezi Sudicemi a Boskovicemi. My ho ale s jistotou zkušených Rangerů neomylně nacházíme. Sv. Otýlie – patronka dobrého zraku – tak by se dalo ve stručnosti popsat její poslání. Pramínek vyvěrající z pod kapličky má mít v tomto smyslu při protření očí na lidský blahodárné účinky. Prubli to kluci Šmídovi, tak uvidíme, jak dlouho po aplikaci vydrží neobrýlení… Jinak moc pěkné, klidné místo s posezením a ohništěm. V odpočinkovém altánu dokonce k dispozici pro vášnivé čtenáře – literatura! A pak že se krade…. Na posvátném místě Otylka skutečně ne. Po oddychu popojíždíme k regeneraci na Sudický dvorek a pak přes Vážany, Knínice, Šebetov a Kořenec meteme na mateřskou základnu. Po občerstvovačce na Moravě vyprovázíme za soumraku Davida – jede k babičce do Knínic a Šmídovi. Ti už skoro za tmy ujíždí na Protivanov. Spěchají, aby stihli Superstar!

Fotky: Petr Koudelka.