Čechy pod Kosířem 26.7.-28.7.2006
Naše výprava je tradičně početná: v 10.00 vyráží od pavlovské kaple 54 bikerů a bikerek, 4 doprovodná vozidla, na Hané je nás pak celkem 65! Prověřená cesta probíhá za horkého počasí hladce.
4 skupiny se poprvé sjíždí v Seči, kde zažívá mírné škobrtnutí Danka Slepánková, jinak je vše OK. I dál beze ztrát (pomineme-li dva vystřelené dráty zadního kola jedné z maminek) se sjíždíme k občerstvení na Běleckém mlýně, který tím pádem utonul ve žluté záplavě. Do „Čech” zbývá pouhých 5km, a kolem 13.00 hodin jsme na místě! Oběd je připraven a po jídle stavíme stany, ubytováváme ženy a děti a hlavně kujeme pikle na odpolední vyjížďku jejíž start je stanoven na 16.00 hodin. Vzhledem k úmornému vedru je rozhodnuto, že se cesta na Velký Kosíř ověřovat nebude, ale že se prozkoumá vhodnost koupaliště ve Stražisku. 20 průzkumníků přes Přemyslovice záhy doráží do Stražiska. Zdejší kvalitou koupání jsme příjemně překvapeni! Určitě nás zde nevidí naposledy. Samozřejmě jsem si zaplavali také a přes Belecký mlýn se vracíme na základnu. Jediným malým problémem je defekt Michala Vašíčka nad „Bělěčákem”. Mezitím v našem dočasném domově už Jirka Barák griluje klobásky, takže i večeře probíhá podle plánu. Ostatní děti si odpoledne užívaly sportovních atrakcí v areálu penzionu, především pak bazénu. Po večeři ladí Honza Zemánek kytaru, zpíváme notně přes půlnoc, neopomeneme ani navázat spojení z naším kamarádem v Angole. Pár odvážlivců spí pod širákem, sólo zpěvy pokračují v hluboké noci i bez kytary, nakonec jsou po dohodě utlumeny a naše skupina poprvé na Hané usíná.
Odpočinek byl třeba, ve čtvrtek nás čeká splnění úkolu operace „Santiago”: vyjet na Velký a Malý Kosíř. Naše početná skupina dobrovolníků vyráží v 9.00 hodin a 442 m. n m. vysokou horu pokořujeme ještě před polednem. Kopec je zalesněn, geologickým průzkumem byla vyvrácena domněnka, že se jedná o vyhaslou sopku, naopak, v útrobí hory je obrovské jezero s pitnou vodou! Pokračujeme prvocestou - po žluté turistické (Mánesova cesta) do Slatinic. 4,5 km z kopce, lesem-nelesem zvládáme až na škobrtnutí Standy Kováře, jehož pád na pařez dopadl díky jeho utěšené tělesné konstelaci bez následků. Slatinice jsou jako vymalované, v lázeňské restauraci jsme dali pivínko a hurá na Malý Kosíř. Ten byl ale pro nás zklamáním: je zarostlý náletovými dřevinami, takže rozhled na Hanou z vrcholu je takřka nulový… Přes Slatinky stoupáme po cyklostezce 6034 zpět na základnu, která nás vítá asi ve 14.00 hodin. V době naší nepřítomnosti píchnul bodavý hmyz do ruky Štěpána Ševčíka, vedoucí penzionu pro jistotu vytelefonovala očkování, záchranné vozidlo řídil Tonda Ševčík. K naší skupině se odpoledne připojují milí hosté: manželé Kakáčovi z Vavřince se synem Tomášem, Josef Barák z Valchova s rodinou a přáteli, Radek Dvořák z Těchova s maželkou Janou a synem Radkem a manželé Švancarovi. Po obědě, který je už podruhé kuriózní tím, že nám personál penzionu podsouvá vyšší počet našich stavů (včera nás mělo být 71 (!), dnes se to zlepšilo na 67, že by na Hané pracovali s jinou číselnou soustavou?) a kterému vévodí nedovařené brambory, přichází kultura. Navštěvujeme podle plánu muzeum Josefa Mánesa v místním zámku. Vidíme zde ve dvou komnatách několik mistrových originálů, dozvídáme se z výkladu například , že Mánes trávil závěr života jako choromyslný… Okolí zámku je ale výstavní, však taky údržba parku prý stojí ročně 700.000.- Kč… Hasičské muzeum je taky „majstrštyk”! Stříkačky všeho druhu jak šel čas, a další zajímavosti zaujaly děti i dospělé. Po návratu na základnu začíná příprava na večeři, dnes budou grilovaní „hambáči”. Poklid parného večera naruší incident s rozbitou rozklíženou dřevěnou židličkou od bazénku, kterou máme podle vedoucí penzionu na svědomí - s ještě dalšími údajnými drobnými škodami u bazénu - my. Koudelka podruhé v historii oddílu na děti zvyšuje hlas a pravda je rychle zjištěna. Vina není zdaleka jenom naše, ze strany vedoucí to byla vůči nám trochu křivda… Pod dojmem této nešťastné události rozhodujeme, že zmizíme radši hned zítra po snídani do Stražiska. Večer je opět při kytaře (Honza Zemánek, Maruška Švancarová a Petr Čech), spát se jde přece jen o něco dříve, než včera (v cca 1.30).
Ráno po snídani balíme a už se těšíme na osvěžující koupání ve Stražisku. Pobudeme asi 90 minut a opět prvocestou po červené turistické stoupáme z Hané zpět na Vrchovinu. Dva kopce stojí za to - za Stražiskem a před Sečí, ale zvládáme to vzorově! Pod Malým Hradiskem se „ztrácí” hlavnímu pelotonu 4. skupina a paradoxně přijíždí na oběd do Protivanova po „státní” před 16.00 hodinou jako první, ještě před „jedničkami”! V restauraci Alfa je vše perfektní, rychlé, chutné a s příjemným úsměvem personálu! Posilněni už zbylých 6km zvládáme (až na pád a drobné odřeniny Michala Vašíčka pod Protivanovem), závěrečná je u Čechů, kde úspěšnou třídenní misi ukončil tradičním gestem Vojta Švancara.
Fotogalerie:
1. Startujeme od pavlovské kaple, do sedel naskakuje 54 bikerů…
2. První oázou k občerstvení v tropickém dni je pro nás Bělecký mlýn.
3. Jsme u cíle: penzion Mánes v celé své kráse.
4. Hotelový bazének si děti užívaly pernamentně.
5. Kluci dali i nohejbal na hotelovém hřišti s umělým povrchem.
6. Stavíme stany, na fotce v akci manželé Barákovi.
7. Středeční odpolední průzkum měl za úkol prověřit možnost koupání ve Stražisku. Koupaliště bylo shledáno pro nás jako zcela vyhovující…
8. Středa podvečer a náš geniální šéfkuchař „ladí kytaru”.
9. Čtvrtek dopoledne: hlavní úkol mise splněn - Velký Kosíř (442 m. n m.) -zdolán!
10. Po cestě do Slatinic objevujeme místo tragédie vojenského vrtulníku. Stalo se v r.1998, nepřežil nikdo ze čtyř letců…
11. Slatinice se líbily - lázeňská víska je jako z oné pověstné „škatulky”…
12. Čtvrtek odpoledne - zámek v Čechách p. Kosířem vypadá zvenčí lépe než zevnitř.
13. Expozice malíře Josefa Mánesa je všeho všudy ve dvou komnatách…
14. V hasičském muzeu nejvíce zaujala parní stříkačka.
15. DCO MORAVEC v civilu. Pozorný si všimne, že fotka je pořízena - světe div se - po krátké dešťové přeháňce.
16. Opravdoví hrdinové operace „Santiago”: zleva Eliška, Marcel, Milan a Anička. Klobouk dolů před vašimi výkony pánové a slečny!
17. Lucka, Katka, Romana, Radka a Eva vypadají ve svém apartmánu spokojeně…
18. Cestou-necestou, lesem-nelesem do Slatinic.
19. MORAVEC před odjezdem z Mánesa.
Komentáře