Kemp Jedovnice 2.8. - 4.8.2003
Den „D” je tady a my startujeme na dosud největší akci našeho oddílu. Plán je jasný, jedeme ve 4 vlnách, protože je nás i s dospělými celkem 42(!). Navíc jedou doprovodná vozidla, která převáží naše zavazadla. Předpověď počasí je pro nás životně důležitá a nevypadá nejhůř: přeháňky hlásí pouze na sobotu, pak by mělo být opět parádně. Snad stihneme dorazit do osady za sucha. Cesta začíná výborně: u chaty „Viktorka” na „Jantarové stezce” mají po „akci” nějací junioři a nabízí našim dospělým točené pivo, které včera nestihli vyloktat. Hlavně pánům z našeho doprovodu přichází občerstvovačka vhod. Bez potíží brzdíme v obci Sloup u koupaliště, kde je první pauza. Čeká nás zde další milé setkání - s benešovským panem farářem Koutníkem, který si také vyjel na kole! Popojíždíme ke Sloupsko-šošůvským jeskyním, které díky panu Kakáčovi z Vavřince zdarma navštěvujeme.
V jeskyních jsme se parádně ochladili, následně občerstvili a vyrážíme dál. Přibrzďujeme pouze u hotel „Břoušek”, kde si rezervujeme oběd na pondělí, kdy se budeme vracet domů. Po hladkém průběhu všichni v pořádku brzdíme v Tyršově osadě. Míjíme se zde ještě s našimi německými předchůdci, zdá se, že osada jejich pobyt přece jen přežila - byť s drobnými šrámy. Ubytovávají se děti i dospělí, posledním bodem dneška je už jen večerní táborák. Koudelka toho ale na kole ještě nemá dost a mobilizuje Rangers k akci - průzkumné jízdě, která by prověřila trasy na zítřejší výlet pro zdatnější děti z oddílu. Vyráží po krátké dešťové přeháňce ve složení Koudelka, Zemánek, Švancara, Šín Lubomír. Kudy jezdili a bloudili je vidět na mapce, dorazili se samou tmou, ostatní si užívali aklimatizace, odpočívali po cestě a hlavně se těšili na táborák, opékané špekáčky a zpívání při kytaře.
U táboráku se scházíme s našimi příznivci - rodinou Honzy Bohatce z Boskovic. Honza přivezl kytaru a chceme mimo jiné hraní prubnout, jak se nám podaří nacvičit naši oddílovou hymnu. Je to přetextovaná hitovka kapely MIG 21 „Malotraktor”. Koudelka pozval též kapelu MIG 21 k našemu táboráku, moc nechybělo a zpívali svoji pecku s námi. U ohně trávíme pohodový večer. Kupodivu děcka necítí únavu a usínají velmi „ztuha” až hluboko v noci. Podobně dospělí. Ráchnout si ale musíme, zítra nás čeká náročný program. Probouzíme se do krásné letní neděle, některá ranní ptáčata z řad dětí stíhají v 7.30 mši v místním kostele, který tak zajímá hochy z kapely MIG 21 (hlavně jeho výzdoba). Po chutné a hojné snídani startujeme opět všichni jako jeden muž (jako jedna žena) směr Kotvrdovice (ultralehká letadla) a Senetářov (muzeum lidových tradic v doškové chalupě).
Přejezd je opět bez komplikací, děti jsou ve skupinách velmi disciplinovaní a i když je na komunikacích provoz poměrně hustý, nejsou potíže. Na letišti je to bomba. Ideální počasí způsobilo, že zdejší piloti létají „jako v úkole”! Po rozkoukání přichází logicky otázka, zda by jsme se mohli na místě vedle pilota taky proletět. Průkopníkem jsou Ševčíkovi: Romanka má dnes narozeniny a let dostává jako dárek! Způsobuje to lavinu, najednou chtějí letět skoro všechny děti! Ti co dostaly povolení od přítomných rodičů většinou vzlétly. Radost mají nejenom naši mladí piloti, ale také skuteční piloti, kteří mají dobrý výdělek. Rád je i zdejší vedoucí p. Moravec - necháváme mu slušně vydělat i v letištním bufetu. Oproti letišti bylo muzeum v Senetářově tak trochu nedochůdčetem, snad i proto, že paní průvodkyně - důchodkyně nebyla ženou příliš na svém místě a o perleťových knoflících jsme se toho moc nedověděli.
Návrat na základnu je opět bez komplikací, oběd ujde a v „poledním klidu” se tuží kolektiv nejenom mezi dětmi, ale i mezi dospělým doprovodem. Zvláště tady není „tuly-tuly” výjimkou. Odpoledne chce vzít Koudelka nejodolnější na výlet kolmo po stopách včerejšího průzkumu - na Nový hrad u Blanska. Jeho aktivita není ale příliš vítána: z dětí jsou připraveni dva stateční - Jirka Herda a Tomáš Mucha, když vyzývá do sedla dospělé, letí po něm ve dvou případech nějaká obuv… Demokraticky se podřizuje a s Jirkou a Tomášem mizí směr Nový hrad. Ostatní dávají přednost nejdříve koupání v Olšovci a pak pěšímu výletu do nedaleké obce Rudice, kde navštěvují zdejší krasovou atrakci - Rudické propadání. Zde se stavují také Koudy, Jirka a Tomáš, zvládnou ještě rudický větrný mlýn, rudickou kapli a samozřejmě Nový hrad. Obě skupiny se k večeru beze ztrát schází na základně a všichni se opět těší na táborák.
Bohatcovi nám už bohužel ujeli, ale kytarový part přebírají u ohně Petr Švancara, Radek Šín a paní učitelka Marie Švancarová, hitem večera je hra „Hlava, ramena, kolena, palce” u které jsme se nachechtali až do břichabolu… Také se k nám připojují někteří spolutáborníci z osady. Tuto noc spí děcka už v pohodě, přece jenom už jsou dostatečně aklimatizované a taky proto, že je neděle před pracovním dnem a večerní lomoz v údolí rybníka Olšovce je znatelně méně hlučný než včera. Probouzíme se do dalšího horkého letního dne, balíme, čeká nás poslední snídaně a po zaplacení účtu a rozloučení s provozovateli osady vyrážíme na zpáteční cestu. Ta ubíhá bez komplikací, a když se vnoříme do krasového „Pustého žlebu” je i velmi příjemná, jako by nám tam někdo nahoře zapnul na cestu klimatizaci. Pauza je u punkevních jeskyní, nejodolnější z nás si udělali výšlap na hrad Blanzek, který se nad „punkevkami” tyčí.
Oběd v hotelu „Břoušek” v obci Sloup je objednán na 13.00 hodin, stíháme to v pohodě, pořádný gáblík už všem přišel vhod, vydatně též na zbytek cesty doplňujeme tekutiny. V pohodě funguje synchronizace s doprovodnými vozidly Honzy Koudelky a Evy Herdové. Ze Sloupu vyrážíme lesem směr rybník Němčice. Teď už to bude vlastně pořád do mírného kopce (ukápla i nějaká ta slzička z vyčerpání), traťmistrem je dřevotechnický trenér Tonda Ševčík, koupačka v rybníku je blahodárná, někteří se ani nepřevlékají do plavek… Dále jedeme opět zadem - lesem směr Žďárná, v této fázi návratu se od trasy odklonili (česky řečeno zabloudili) Jirka Barák a nejpomalejší - 4. skupina. Vše ale dobře dopadlo a všichni a zdrávi brzdíme u restaurace Sokolská Benešov. Zbytek odpoledne a večer provází bujaré oddílové veselí, akorát Koudelka se chová nakonec divně, pravděpodobně je „přeježděný”…
Komentáře